1. Úvod od Islámu

4. Mešita

Islám je monoteistická náboženská víra založená na zjevení, které muslimové věří, že obdržel prorok Mohamed od Boha (arabsky Alláh) prostřednictvím anděla Gabriela. Islám vychází z posvátného textu zvaného Korán, který muslimové považují za doslovné slovo Boha.

Hlavními pilíři islámu jsou:
1. **Vyznání víry (Šaháda)**: Znění šahády je: "Není boha kromě Boha a Mohamed je posel Boží." Toto vyznání víry je základním kamenem islámu a vyznává ho každý muslim.

2. **Modlitba (Salát)**: Muslimové jsou povinni provádět rituální modlitby pětkrát denně. Tyto modlitby jsou pevně stanoveny a jsou prováděny ve směru Káby v Mekce.

3. **Almužna (Zakát)**: Muslimové jsou povinni dávat určitou část svého majetku potřebným a chudým.

4. **Půst (Saum)**: Během měsíce Ramadánu muslimové drží půst od úsvitu do západu slunce, což zahrnuje zdržení se jídla, pití a světských radovánek.

5. **Pouť do Mekky (Hadž)**: Pokud si to mají možnost finančně a fyzicky dovolit, muslimové by měli jednou v životě absolvovat pouť do Mekky, což je jedním z nejposvátnějších míst islámu.

Islám má rozmanité směry a interpretace, přičemž dvě hlavní větve jsou sunnitský islám a ší'itský islám. Mimo Korán muslimové také dodržují hadísy, což jsou záznamy o životě a výrocích proroka Mohameda a jeho společníků. Islám má obrovský vliv na život a kulturu muslimských společenství po celém světě.

2. Mohamed

Mohamed, plným jménem Mohamed ibn Abdulláh, byl prorok a zakladatel islámu. Narodil se v Mekce, v dnešním Saúdském Arábii, kolem roku 570 n. l. Podle tradice byl Mohamed posledním prorokem poslaným Bohem (Alláhem), aby předal lidem definitivní zjevení a ukázal jim cestu k pravému uctívání Boha.

Mohamed začal získávat zjevení od Boha v pozdních třicátých letech svého života. Tato zjevení byla postupně zaznamenávána a jsou součástí Koránu, posvátného textu islámu. Mohamedova poselství zahrnovala učení o jednom Bohu, morálních hodnotách, spravedlnosti, soucitnosti a správném chování. Jeho učení vedla k formování nové náboženské komunity, která se stala základem islámu.

Mohamedovi následovníci přijali jeho učení a šířili je po celém Arabském poloostrově a později po celém světě. Mohamed zemřel v roce 632 n. l. v Medíně, která se stala prvním centrem islámu, a je považován za jeden z nejvlivnějších a nejdůležitějších postav v dějinách islámu. Mohameda muslimové považují za posledního proroka a svůj nejvýznamnější vzor pro následování v duchovním životě.

3. Alláh

Alláh je arabský výraz pro Boha, který je uctíván v islámu. Slovo "Alláh" v arabštině znamená "Bůh" a je používáno muslimy k označení jednoho jediného Boha, stvořitele a vládce vesmíru. V islámu je Alláh chápán jako všemohoucí, vševědoucí a všudypřítomný, ztělesňující jednotu, nerozdělitelnost a transcendentní povahu.

Pro muslimy je Alláh zdrojem veškerého života, moudrosti a spravedlnosti. Zjevil se lidem prostřednictvím proroků, z nichž nejdůležitějším je Mohamed, který přinesl poslední zjevení v podobě Koránu. V islámské teologii se zdůrazňuje jedinečnost Boha, odmítání jakýchkoli partnerů nebo synů, a důraz na oddanost a oddanost pouze k Bohu.
Pro muslimy je modlitba k Alláhovi centrálním aktem uctívání a spojením s Boží přítomností. Slovo "Alláh" je také používáno k oslovování Boha nebo při výrocích chvály a vděčnosti. V islámské tradici je užívání jména Alláh bráno s velkou úctou a reverencí.

Pro muslimy je slovo "Alláh" arabským pojmem pro Boha, který je jediným Bohem a stvořitelem vesmíru. Islam zdůrazňuje jednotu Boha a věří, že Alláh je všemohoucí, vševědoucí a všudypřítomný. Muslimové uctívají Alláha jako svého jediného Hospodina a stvořitele, který má absolutní moc nad veškerým stvořením.
Hospodin (v tomto kontextu) může být chápán jako obecný termín označující vládce, pán nebo majitele. V náboženském kontextu může být tento termín použit k odkazu na Boha jakožto vládce nebo pána vesmíru.
Pro muslimy je Alláh synonymem pro Hospodina, neboť věří, že Alláh je jejich jediným vládcem a pána. Ve víře islámu je uznáváno, že Alláh je majitelem všeho, co existuje, a má absolutní autoritu nad světem a lidskými bytostmi.

Mešita je islámský chrám nebo modlitební místo, kde muslimové provádějí své náboženské povinnosti, zejména modlitby (salát). Mešita je také místem pro komunitní shromáždění, vzdělávání a kulturní aktivity. Ve většině mešit je také umožněno čtení a studium Koránu, posvátného textu islámu.
Mešity mají různé architektonické styly a designy, které odrážejí kulturní a historické kontexty daného regionu. V tradičních mešitách najdete mihráb, což je vyvýšená část stěny ukazující směr k Mekce, kde muslimové směřují své modlitby. Také bývá minaret, vysoká věž, odkud se vyzývá k modlitbě (adhan).
Mešita může být významným střediskem pro muslimskou komunitu, kde se konají náboženské ceremonie, výukové kurzy, charitativní činnosti a společenské události. V islámských zemích i ve velkých městech po celém světě je obvyklé najít více mešit, které slouží místním muslimským komunitám.

5. Mekka

Mekka (také nazývaná Makkah) je posvátné město nacházející se v západní části Saúdské Arábie. Je to jedno z nejdůležitějších míst v islámu a je považováno za nejposvátnější město pro muslimy. Mekka je známá především tím, že je domovem pro nejposvátnější mešitu islámu - Velkou mešitu al-Haram, která obsahuje Kábu.
Kába je centrálním posvátným místem v islámu. Je to kostel, který muslimové obchází při provádění své pouti zvané hadž. Hadž je jedním z pěti pilířů islámu a každý muslim, který si to finančně a fyzicky může dovolit, je povinen jednou v životě podniknout pouť do Mekky. Během hadže muslimové obcházejí Kábu sedmkrát ve směru hodinových ručiček.
Mekka je také místem narození proroka Mohameda, zakladatele islámu. Město je každoročně navštěvováno miliony muslimských poutníků, kteří přijíždějí ze všech koutů světa, aby se účastnili hadže nebo menší pouti zvané umra. Mekka je také důležitým centrem pro islámské studium a vzdělávání.

6. Korán

Korán, také nazývaný Qur'an, je posvátná kniha islámu, která obsahuje zjevení, která prorok Mohamed obdržel od Boha (Alláha) prostřednictvím anděla Gabriela. Korán je považován za doslovné slovo Boha a nejvyšší autoritu v islámu.
Korán se skládá z 114 kapitol nazývaných sury, které obsahují verše nazývané ajáty. Tyto ajáty pokrývají různá témata, včetně náboženských učení, morálních hodnot, zákonů, duchovních výzev a historických příběhů. Korán také obsahuje zákony týkající se obřadů, mezi něž patří modlitby, půst, almužna a pouť do Mekky.
Pro muslimy má Korán hluboký duchovní význam a je považován za základní pramen víry, zákona a spravedlnosti. Jeho učení a zásady jsou návodem pro muslimy, jak vést správný život a dosáhnout spásy v posmrtném životě. Korán je často recitován a studován během modliteb a islámského uctívání a je také objektem intenzivního výzkumu a interpretace islámských učenců.

7. Vztah mezi muslimy a židy

Vztah mezi muslimy a židy má složitou historii, která se vyvíjela přes tisíciletí v různých částech světa. Závisí na historickém a kulturním kontextu, geografické oblasti a politických událostech. Zde jsou některé klíčové aspekty vztahu mezi oběma skupinami:

1. **Historické soužití**: V některých oblastech, jako byly například středověké islámské říše (například v době Osmanské říše), muslimové a židé spolu žili v relativní harmonii a prosperovali v oblasti obchodu, vědy, kultury a umění.

2. **Konflikty a napětí**: Na druhou stranu však docházelo k obdobím konfliktu a napětí mezi muslimy a židy, zejména v souvislosti s politickými a teritoriálními spory. Například arabsko-izraelský konflikt v dnešní době je jedním z hlavních faktorů, který ovlivňuje vztah mezi muslimy a židy na Blízkém východě.

3. **Náboženské aspekty**: Z náboženského hlediska se muslimové a židé základně liší ve víře, ale sdílejí některé společné prvky, jako je víra v jednoho Boha a uctívání Abraháma. Obě náboženské tradice mají kořeny ve starozákonních textech a sdílejí některé stejné postavy a události.

4. **Současný dialog a spolupráce**: Navzdory historickým konfliktům a napětí existují také snahy o mezikulturní dialog a spolupráci mezi muslimy a židy, zejména v oblastech, kde jsou tyto komunity významné. Existují organizace a projekty zaměřené na podporu porozumění, míru a spolupráce mezi oběma skupinami.

Celkově vzájemný vztah mezi muslimy a židy závisí na mnoha faktorech a může být různorodý a komplexní. Je důležité brát v úvahu historické, kulturní a politické kontexty, které formují tento vztah.