Kyberšikana a vydírání

Kyberšikana je pojem, který na první pohled nemusí vypadat jako součást psychologie. Avšak, pokud je kyberšikana cílená a dlouhodobá, může často vést k neurotickým potížím a dokonce i k lucidnímu jednání. Proto je v případě kyberšikany nezbytné ihned vyhledat odborníka, který se s tímto problémem dokáže účinně vypořádat.

Kyberšikana v podstatě zahrnuje několik dalších pojmů. Jedná se o cílený útok na jednotlivce nebo skupiny lidí s podobnými zájmy. Cílem je získat fotografie, tzv. "nudesky", a informace od lidí, které hacker chce následně šikanovat nebo vydírat. Kyberšikanu lze rozdělit do dvou proudů. Prvním z nich je přímý proud, což znamená, že hacker chce jednotlivci ublížit a posílá hanlivé informace o něm na sociální sítě nebo jeho kamarádům/spolužákům. To vede jedince k zmatku, protože falešné informace není tak snadné odstranit, jak by to bylo v běžném životě. Druhým proudem je nepřímý, kdy hacker zpočátku získává informace o jednotlivci, nechá si posílat fotografie a občas mezi jeho přátele posílá falešné zprávy. Jakmile je jedinec oťukán a odmítá komunikovat, začne tvrdě vydírat.

Nejvíce se s kyberšikanou setkávají chlapci a dívky ve věku od 11 do 17 let, ale i dospělé osoby se mohou stát oběťmi. Většinou jde o formu vyřizování účtů, avšak hlavním problémem je, co se za kyberšikanou skrývá. Cílem může být buďto vyhrožování a zničení jednotlivce, nebo šíření falešných informací mezi jeho přátele za účelem poškození jeho pověsti. Oba tyto cíle jsou však nebezpečné, zejména pro mladší děti, které nemusí být schopny zpracovat své emoce tak efektivně jako starší jedinci. Často se dostávají do složitých emocionálních situací, ve kterých se necítí schopny svěřit s tím, co o nich hacker šíří mezi jejich přáteli. Emoce si drží v sobě, což může vést k psychickému tlaku. V případě, že je do kyberšikany zahrnuto vydírání, může to vést až k sebedestruktivním myšlenkám. Jedinec se začne obávat následků a raději plní požadavky hackera v naději, že to přestane. To však často není pravda. Vydírání může pokračovat i poté, co jsou splněny všechny požadavky hackera, což může způsobit depresi a nervozitu u jedince. Často se bojí, že by se pravda mohla dostat na povrch, což může mít další negativní dopady na jeho život. Tyto stresy mohou vést k lucidním myšlenkám, což bývá v období puberty ještě složitější. Je tedy důležité věnovat pozornost emocím dětí a pracovat s nimi. Problemy se často projevují nejen ve špatných známkách ve škole, ale i v dalších aspektech života, o kterých můžeme nemít tušení.

Autor: PhDr. Mgr. Martin Janda, MSc., DiS., DiS., OLJ.